MČR Roudnice nad Labem 2010 část 2. - pohled diváka
S blížícím se koncem sezóny tým sehrál několik přípravných utkání, mezi jinými vyhrál i s pozdějším mistrem Slávií Kroměříž o více než 10 bodů (!).
Příprava se zúročila na kvalifikaci v Příboru, kde tým podlehl o 1 bod s týmem Baskeťáci Josefov a porazil tým Příboru a Kolína (viz. přechozí příspěvky). Tím si zajistil postup na MČR.
Na mistrovství však nic z tohoto umění tým neukázal a obsadil poslední místo.
Nabízí se jednoduché závěry, kdo za to může, ale ten ať si udělá čtenář sám z těchto skutečností:
- V týmu jsou chlapci ročníků 1999 až 1997. Někteří už mají pubertu v plném proudu a problém s autoritou. Plně respektovat trenéra v zápase i v čase volna jim dělá problém. Když trenér nařídí klid, proč jdou hrát fotbal?
- Poctivost při rozcvičování před zápasem je důležitá a mnohdy hraje zásadní roli a má vliv na výsledek.
- Kluci tohoto věku pokud něco pokazí "potřebují" pochlapsku a tvrdě zdrbat, pokud se jim daří, musí se zhusta chválit. Přesně tento model byl viděn u jiných týmů. Trenér jim nabízel trochu jiný způsob komunikace a bohužel si hráči z toho nevzali to, co bylo potřeba ke kolektivnímu úspěchu.
- Zaplacenému jídlu toho moc nedali, polévky jí málokdo, hlavní jídlo většinou končilo v koši. Královské snídaně mají být základem, někteří to brali jako ochutnávku :-(
- Třetina hráčů má problém se základními basketbalovými dovednostmi, jako je driblink na místě, běh s driblinkem, přihrávka, dvoutakt. S takovými problémy se hráči ostatních týmů rozhodně nepotýkali. Tragikomicky působí když doskakujícího hráče trefí míč čistě odražený od obroučky do obličeje.
- Někteří hráči nezvládli emoce a vlna emocí se šířila týmem.
- Protože se hraje povinně na 2 pětky, tak většina hráčů má své místo jisté a nemusí o něj bojovat. Např. Slavia Kroměříž má v sezóně tým A i B a na mistrák jede úzký výběr, výsledek je pak vidět. Příští rok se situace radikálně změní, protože v lize U14 povinnost hrát na 2 pětky padá. Praxe je taková, že hraje základní pětka a do ní střídají 3 další hráči, soupiska je s max. 12 hráči, a prosadí se jen ti nejlepší, nejzodpovědnější, nejpoctivější, nejtýmovější.
- V obou zápasech proti oběma pražským týmům (USK a Barest) byla velmi zajímavá pozornost, kterou věnovali rozhodčí našim oporám ve smyslu čekání na možnost udělit technickou chybu při sebemenším důvodu. I byla udělena, což zasáhlo do koncentrace celého mužstva. Stejné reakce hráčů byly zápasech jiných týmů posuzovány pouze domluvou. Aby nebyl vliv rozhodčích na zápas okatý, v okamžiku již rozhodnutého zápasu nechali rozhodčí zcela bezdůvodně se vyfaulovat nejlepšího hráče vítězícího mužstva, aby se pomyslné misky vah "spravedlnosti" vyrovnaly. Je zajímavé, jakými různými neherními způsoby je možné ovlivnit průběh zápasu zejména v jeho první polovině ve prospěch jednoho z týmů.
Je vidět, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je tenká, stačí málo, kluci musí pochopit, že basketbal je kolektivní hra a uvědomit si, co vlastně chtějí.
Budeme rádi, když se u článku objeví komentáře, případně jiné Vaše názory ...
Náhledy fotografií ze složky MČR Roudnice nad Labem - 2010